Stojí vážně díky vejcím?

Je 515 m dlouhý, asi 90, 5 m široký, výška jeho vozovky je 13 m nad hladinou Vltavy, má 16 oblouků s rozponem mezi 16 a 23 metry. Ve své délce je třikrát zalomen a stojí na mlýnských kamenech podložených dubovými piloty. Tvoří ho kvádry různých pískovců. Při procházce po něm si můžeme prohlédnout třicet většinou barokních soch a sousoší, některé z nich i v původním provedení. Začíná na Křížovnickém náměstí Staroměstskou mosteckou věží a asi o půl kilometru dál končí Menší a Větší Malostranskou věží.

To je samozřejmě popis Karlova mostu – nejkrásnějšího mostu v Čechách, jedné z nejnavštěvovanějších pražských památek. Jeho předchůdce, Juditin most, byl ve 12. století úplně první kamenný most v Praze. Poté, co ho strhla povodeň byl nahrazen Karlovým mostem, který stojí dodnes. I ten byl ohrožován mnoha povodněmi, těch větších můžeme napočítat celkem 12 včetně stoleté vody v roce 2002. byl sice mnohokrát opravován, v nákladná oprava 16. století se dokonce vlekla celých 71 let ale přesto je pozoruhodné, že barokní památka stojí dodnes. Je možné, že jeho stabilitu skutečně posílila vajíčka, která byla při stavbě mostu zamíchána do malty? V roce 2008 se definitivně prokázalo, že kromě vajec se do „kouzelného těsta“ přidávalo mléko s vínem a nechtěně bylo přimícháno i pár kusů tvarůžků a syrečků. Nebo snad pomohlo ochranné kouzlo, které údajně vzniklo při položení základního kamene mostu dne 9. 7. 1357 přesně v 5 hodin a 31 minut. Čas byl astronomem přesně stanoven tak, aby všechny číslice byly liché a četly se vzestupně a sestupně. Magické kouzlo mělo nejen zajistit stabilitu mostu ale i odehnat zlé duchy, kteří by mu chtěli ublížit.

Už ve středověku byl most využíván k obchodům – platilo se zde clo za potraviny a 70 haléřů dokonce i za nevěsty! Začátkem 20. století zde dokonce začala fungovat doprava. V roce 1905 dosavadní koňku nahradila elektrická tramvaj jezdící po speciálních kolejnicích Františka Křižíka, které nenarušovaly umělecký vzhled celého objektu. O tři roky později tramvaj vystřídal autobus, který zde s přestávkou během 2. světové války jezdil až do 60. let 20. století. Od té doby je most zpřístupněn jen pro pěší.