Slovo úvodem

Tento blog bude výstupem TŠM skupiny 1.

Každý z Vás si vybere nějaké téma, které bude v průběhu semestru monitorovat a postupně k němu vytvoří 3 krátké příspěvky v rozsahu max. 500 slov.

Pokud jde o tvorbu digitálního portfolia, domluvili jsme se, že budeme používat aplikaci Google sites pro její jednoduchost a snadné napojení na ostatní aplikace Google. Strukturu nechám v zásadě na Vás, pouze trvám na osobním a profesním profilu - inspirace zde.

středa 6. ledna 2010

Modern Warfare 2 - na seznamu zakázaných

Brutální hry vždycky společnosti tak trochu zvedaly mandle. Rodiče neradi vidí, když jejich dítě ve volném čase střílí, důchodci neradi vidí cokoliv moderního, Paroubek zase nerad vidí všechno, co nikdo nemá rád. Kamarádi hráči, máme průser.

V připravovaném novém díle Call of Duty s podtitulem Modern Warfare 2 se má hráč po dobu jedné mise stát džihádistickým uzurpátorem, který přišel rozsévat smrt do letištní haly v některém ze, zřejmě, států USA. Diskutabilní je tato pasáž zejména v tom, že na straně bad guys, tedy těch, se kterými máte problém, stojí výhradně bezbranní civilisté. A vy s nimi zúčtujete. Slabším povahám při shlédnutí videa vyráží dech nevybíravá nehumánnost celého počínání. Média žhaví fóra a nesčetněkrát propraná témata si znovu razí cestu na výsluní:

„Jestli komukoliv z vás přijde naprosto normální scéna, ve které na letišti MUSÍTE zabít civilisty, jste mentálně postižení a měli byste se jít léčit. Co nás čeká dál? V MW2 vlítneme do čekárny plné těhotných maminek a budeme střílet je? Nebo před nás postaví 20 prvňáků a my je budeme každého muset popravit kulkou do hlavy?“


Co teď? Pokřikovat, že násilí je špatné a dle aktuální etické doktríny osočovat „názorově nepřizpůsobivé“ z nehumánnosti, nemorálnosti a stupidity (tzn. blábolit to, co se po vás všeobecně blábolit chce)? Nebo se, pokud teda zrovna někde nevraždíte těhotnou matku, zamyslet? Co tato scéna, jinak úplně vytržená z kontextu, znamená? Co symbolizuje? Může být třeba ukázkou zvěrstva, jaké jsou zbraně schopné napáchat. Vyvolá ve vás pocity strachu, znechucení a nepochopení. Násilně vás donutí zvážit nejzákladnější otázky lidství, odlišnosti kultur, terorismu nebo smyslu globalizace v názorově roztříštěném světě.


Nebuďme ale populisté. Většina z nás strávila stovky hodin trénováním taktik vedoucích k bombovému odpálení civilního cíle a přišlo nám to v pořádku. Teď není čas vytvářet naprosto úzkoprsá pravidla, kdy „A the hell yeah rovná se A a nikdy jinak, ale když je potřeba, může bejt klidně i B“ Vykašleme se na morální obhajování toho a onoho. Neřešme, kdo může co hrát a za jakých podmínek a už vůbec si nehrajme na diplomované psychology hodnoceními ve stylu „No já si myslím, že když je člověk psychicky v pořádku, tak to s ním nic neudělá …“ Kruci, vždyť o to tu vůbec nejde. Špatné jsou zbraně. Ne hry.

Žádné komentáře:

Okomentovat