„Proč to ten Straka vodmítnul, podívej, jakou má formu?“ To je otázka, kterou slyším v tramvaji, ve škole i v televizi. Zdá se jako by byl plzeňský tahoun až přehnaně skromný a nebo sobecký, že odmítá prodat svou formu v reprezentaci. Srdce nejednoho hokejového fandy se zlomilo, když 37 letý útočník definitivně zamítl svou účast na olympiádě.
A zamýšlel se někdo nad argumenty, které pro své rozhodnutí „Stračena“ měl? Za prvé odmítal komplimenty na účet jeho výkonů. Česka liga není na takové úrovni, aby se dala srovnávat s nasazením, které bude k vidění ve Vencouveru. Na tohle nemůže říct nikdo ani buřt. Turnaj, který se hraje jednou za 4 roky přináší úplně jiné grády, než třeba mistrovství, natož Extraliga. On už si navíc svůj triumf užil v Naganu.
To se dostáváme k dalšímu bodu obhajoby. Věk Martina Straky. Přiznejme si i přes jeho vlastnosti, které ho zdobí, jako rychlost, technika a přehled, má už na svém kontě hodně zápasů a zdraví není věčné. Proč raději nedat šanci mladším, kteří budou prožívat zase svou olympijskou horečku a budou po zdravotní stránce odolnější.
Pak je tu jedna věc, pro kterou bychom ho měli spíše obdivovat. A to je láska k hokejové Plzni. Má už jen jediný sen. Dovést tento klub konečně k zisku titulu. A je pro to schopen obětovat všechno, včetně spousty peněz, účasti v reprezentaci i vlastního zdraví.
Takže dost nadávek na jeho adresu, nesesílejte hromy blesky jen pro to, že dokázal říct „Dost!“, tak jak to někteří například ve fotbale nedokázali (Nedvěd, Koler).
Spíš se pojďme zamyslet nad tím, proč tu prosíme hráče, kterému táhne na čtyřicet, aby se vrátil, proč nemáme na takové úrovni kluky o deset let mladší!
Nejen fotbalisti neumějí říci "Dost!"... :-)
OdpovědětVymazat