God of War III - Kratos se vrací!

Kdo by si mohl troufnout svrhnout bohy z Olympu? Kdo v sobě najde tolik odvahy, aby se pokusil o nemožné? Jedině člověk, jehož jméno je ztělesněním železné síly krutosti a odvahy. Jedině Kratos.

Na obrázcích vypadá God of War III úžasně, ale abyste si mohli udělat skutečnou představu, rozhodně si musíte pustit některé z nabízených videí. Vidět tuhle hru v pohybu je skutečně dechberoucí - jako oživlý obraz, jak se o hře na blogu vyjádřil David Jaffe, současný game-director. Téměř pokaždé jsou slyšet před vydáním nějaké hry slova chvály a oslavné věty, ale tentokrát musím s rukou na srdci říct, že God of War vypadá tak dobře, jako prozatím žádná jiná hra na PS3 (snad jedině chystané Final Fantasy XIII), napadá mě dokonce jen jedno jediné přirovnání a to ještě s hrou naprosto jiného žánru a odlišné platformy - Crysis.

Duety hvězd aneb pohled do šatních skříní

Na muzikálové kolo se soutěžící i porotci těšili už od začátku soutěže. Dlouho očekávaný večer se odehrál v sobotu 21. listopadu a účastníci se předvedli v rolích světových muzikálů. Kromě muzikálových zazněly i písně rock´n´rollové a soutěž na konci opustil pár Nosek + Zelenková. Muzikálové kolo ovšem nebylo výzvou jen pro zpěváky, ale i pro kostýmní výtvarníky.
A že bylo na co koukat: představil se výběr z toho nejlepšího, co muzikálová a rock´n´rollová scéna nabízí. Od Fantoma Opery, přes Olympic až po veleslavnou ABBU.
Právě její píseň S.O.S. v podání Zuzany Jandové a Petra Kotvalda čtvrtý soutěžní večer zahajovala. Tento pár má jednu velkou výhodu a to tu, že ať na Kotvaldovu partnerku navléknou kostymérky cokoliv, bude vypadat úžasně. ABBA nabízela možností hned několik: od flitrovaných zvonáčů původní kapely po bikiny Amandy, hvězdy filmu Mama Mia. Kostymérky nakonec zvolily celkem cudné flitrované šatičky žluté barvy. Pánové by jistě Zuzanu v plavkách ocenili, ovšem otázkou je, jak by v bikinách vypadal Petr Kotvald.
Zato co se týče Petrý Janů s Vojtěchem Bernadským, neměla při výběru šatů příliš dobrou ruku. Přestože je Vojtěch, stejně jako Pavel Zedníček(zpívající s Radkou Fišerovou píseň Cabaret) ,,frakový typ“, jak to vyjádřila porota, Petře Janů by slušel konzervativnější model. Fantom Opery si ostatně trochu vznešenosti zaslouží.
Naopak rozzářit by potřebovala dvojice Jaromír Nosek a Jitka Zelenková. K jejich písni Rock´n´roll pro Bethowena z muzikálu Šakalí léta by se hodilo něco barevnějšího a veselejšího, než Jitčin černobílý kostýmek. Bohužel, pár už nebude mít možnost chybu napravit, protože diváci rozhodli o jejich vypadnutí.
Kdo se rozhodně odvazovat nemusí je Simona Postlerová. Experimentů se evidentně nebojí a k písni To máme mládež zvolila nezvyklou blůzu á la školní uniforma s širokými rukávy. Jen je trochu škoda, že stejně jako u ostatních párů, kde jeden z účastníků zářil, zatímco druhý byl poněkud fádní, celkový dojem trochu kazil Petr Kolář v černé košili i kalhotech.
Jediným párem, který působil dokonale byl nakonec již zmiňovaný Pavel Zedníček a Radka Fišerová, oblečení podle ,,kabaretní módy“. Pavlův frak se zlatou vestou výborně doplňoval Radčiny zlaté šaty a pár tak na parketu doslova svítil.

Janečková dozpívala. Oh! Darling

Rock a country, tak znělo téma třetího dílu soutěže Duety... když hvězdy zpívají. To, že některé písně žánrově neodpovídaly, přešla porota bez povšimnutí. Song Oh! Darling od skupiny Beatles byl ovšem jasný rock, méně jisté pak bylo podání moderátorky Ester Janečkové a zpěváka Kamila Střihavky. Snad proto je hlasy diváků neposlaly do dalšího kola.
PRAHA - Živé vysílání televizní show se tentokrát přesunulo na neděli, všichni účinkující měli tedy na přípravu den navíc. Přesto moderátorská dvojice Tereza Kostková a Aleš Háma v průběhu pořadu nejednou upozornili na své chyby. A poté, co se porotce Ota Balage nemístně vysmál Alešovým rudým uším, se z faux paux Háma nedokázal příliš sebevědomě vykoktat.
Jako první zazněla píseň Sbohem galánečko v podání Pavla Zedníčka a Radky Fišarové. Jejich vystoupení nebylo protentokrát doprovázeno žádnou muzikanskou improvizací, jakou byla v předešlém díle Pavlova hra na klarinet. Zato se ale jejich vystoupení obešlo bez pěveckých karambolů.
Jana Boušková a Tomáš Trapl s nadhledem zazpívali nepříliš známou country píseň Jackson. Tomáš Trapl byl před vystoupením v žertu obviněn, že sám sobě posílá hlasy. Diváci si ale zřejmě na odlehčený projev jejich dua již zvykli, a Traplových hlasů nebylo potřeba.
Vojtěch Bernadský opět pobavil diváky i porotu svými svéráznými pokusy o tanec. On a Petra Janů zazpívali píseň mladé populární zpěvačky Ewy Farne. Na Vojtěchovo přání upravili refrén z ,,Měls mě vůbec rád?“ na ,,Měl tě vůbec rád?“, jelikož Bernadský se v roli dívky necítil příliš dobře.
Jaromír Nosek překonal nemoc, která ho v minulém díle omezovala a s Jitkou Zelenkovou přesvědčivě zazpívali píseň Zloděj dobytka. Jejich výkon byl velmi vřele přijat i porotcem Lubomírem Brabcem. A jak je známo, kytarista Brabec zatím chválou nijak neplýtval.
Oslavenkyně Simona Postlerová zaujala nejen výstředním outfitem, ale i čistým hlasem. Po boku rockera Petra Koláře pro Simonu nebyl problém zazpívat známý song Hlupák váhá.
Závěrečná píseň večera Hejna včel sklidila od poroty nejvyšší počet bodů. Dokonce padla i desítka. Modelku Zuzanu Jandovou a jejího pěveckého partnera Petra Kotvalda tak dobré hodnocení jejich vystoupení dojalo až k slzám.

Alternativní divadlo: Doufejme, že Potrvá....

,,Já jsem (Z)zabil. Já…..já jsem (Z)zabil“, říká jeden z aktérů divadla Potrvá, a mně to připomíná scénu ze starého českého filmu s Vlastou Burianem: ,,Já jsem Zmok.“ ,,Vy jste zmok?“ ,,Ne, já jsem Zmok.“ ,,Tak kdo zmok?“
Hra Jinovatka, kterou si divadlo Potrvá přijelo zahrát na domácí karlínskou půdu divadla Kámen, byla svojí formou a stylem nesmírně podobná inscenacím svého hostitele. Oba divadelní soubory bychom mohli zařadit mezi alternativní či minimalistické scény. Divadla daného typu mají smůlu, že jsou většinou nepochopena a kritizována právě díky své absurditě nebo kontroverzi. Inscenace Jinovatka se však jeví jako srozumitelná i pro některé většinové diváky.
Hra, která má, mimo jiné, pojednávat o Zkrčeleckém lese, minulosti Zkrčeleckého lesa, stromech, které jsou úplně všude, mileneckém trojúhelníku, zapáleném dokumentaristovi, spořádané rodině a v neposlední řadě o obecném bláznu, pojednává a svědčí především o tom, že když se sejde parta lidí, která má k divadlu určitý vztah a také svůj divadelní styl, jež ovládá, může vzniknout i představení, po němž diváci odchází s jakýmsi zvláštním pocitem. Pocitem, který nemusí být za každou cenu naplněn, ale ať chtějí nebo ne, donutí je o hře přemýšlet. A to je u divadla, uměleckého způsobu sdělení, zajisté to nejdůležitější.
Členové divadla Potrvá, studenti vysokých škol, se v Jinovatce zabývají především problémy mezilidských vztahů. Je zde nastíněn též problém konzumní společnosti, mediální honičky po senzacích nebo špatného svědomí, jež trápí každého z nás. Vše je zahrnuto do jednotného příběhu, který se sám o sobě zdá být celkem srozumitelný. Kvůli netradičnímu způsobu zpracování však srozumitelným být přestává a každý z nás si s ním musí poradit sám. Během necelé hodiny jsme svědky krátkých, skoro výstižných, úseků odehrávajících se na jednoduše vyřešené scéně. Hlavní rekvizitu zde představuje obří bílý kvádr, který s jednotlivými dějovými úseky mění svojí polohu. Ať už těleso představuje strom, pohovku nebo pařez, má zde svoji specifickou funkci. Propojuje všechny dějové části dohromady, a to nejen mezi sebou, ale i s diváky, kterým kvádr pomáhá chápat některé souvislosti. Dalším zvláštním znakem použitým v představení jsou tři nenápadně se potulující postavy v pozadí scény. Ti se zcela neztotožňují s obsahem hry, ale svojí přítomností, jež může být vnímána jako nepodstatná, jsou nedílnou součástí celého představení.
Herecké výkony, které působí trochu rozpačitě, což není vůbec na škodu, jsou relativně vyvážené. K atmosféře hry rozpačitost rozhodně patří a koneckonců je výhodnější, že všichni aktéři přistupují ke hře kolektivně a herecky stejně. Díky tomu je dílo ucelené a žádná z postav nekazí celek svým nadměrně působivým výkonem.
Při odchodu z divadla bývají někteří diváci zklamáni, že se nedozvěděli vše, co jim servíruje klasické divadlo. Možná kvůli nesplnění jejich očekávání se do divadla víckrát nepodívají, ovšem jedno je jisté: bílý sádrový kvádr je bude pronásledovat po celý zbytek jejich konzumního, nespravedlivého a nevděčného života. Aktéři divadla Potrvá budou štěstím bez sebe, že hra splnila účel a přes hromadu zdrcujících kritik zinscenují další nepochopenou a diskuzi vyvolávající hru, jež se ctí předloží dalším do budoucna pohoršeným divákům.

Divadlo Potrvá
Premiéra: 28.2.2009
Režie: Petr Vácha
Text: Petr Vácha
Scéna: Tereza Rumlenová
Světla: Lucie Piecková
Dramaturgie: Vojtěch Poláček, Antonín Troup
Obsazení: Anna Hejmová, Anna Sedlická, Juraj Gerbery, Ondřej Cupal, Silvie Holovská, Vojtěch Poláček, Petr Vácha, Petra Poliaková, Zdeněk "Angel" Doležal, Martin Poláček
www.potrva.cz

Zdeňka Brychtová

Fenomény dneška
díl první: World of Warcraft

Znáte ten vtip : Jaké jsou nejčastější odpovědi chlapců v dnešní době na otázku,proč nemají žádnou přítelkyni?
2% - odpoví,že na přítelkyně nemají čas
1% - že jsou pořád ve škole
97% - že hrají World of Warcraft a jsou na 98 levelu jako paladini.

Poslední rok se mi velmi často stává,že když přijdu domů tak vidím svého mladšího bratra sedět u počítače. To by asi v dnešní přetechnizované době nebylo nic až tak neobvyklého. Spíš mě zarazilo,že už rok hraje jednu a tu samou hru. Nedalo mi to a zeptala jsem se ho jestli je ta hra natolik náročná,že ji musel hrát tak dlouho,když já jsem ve své době zvládla dohrát Baldurs Gate II. za tři měsíce i s prstem v uchu. Bratr odpověděl,že hra je vytvořená na principu obrovského MMORPG fantasy světa a že se hraje online. Přístup ke každému hráč,tedy ke každé nové kombinaci rasa/povolání, je individuální a nové mapy a questy vznikají každou chvilkou. Takže vlastně nekonečná hra – dokud to bude programátory z Blizzardu bavit. Trochu mě vyděsila představa toho,že můj bráška bude ještě po dalších několik let zavřený v pokoji s nosem přilepeným na obrazovce.
Ale asi úplně největším šokem pro mě bylo, když zamnou můj předrahý sourozenec přišel a řekl mi,že právě prodal svoji postavu na 78 levelu nějakému 40 let starému chlapovi za 1200kč. Nevěřila jsem vlastním uším a přesvědčovala jsem brášku o tom,že mu to ten chlap nepošle,že není „blbej“ . Nikdo v naší rodině nedoufal,že by se takováhle transakce mohla uskutečnit, jen bratr si trval na svém. Po týdnu brácha přiběhl nadšeně z pošty a mával nad hlavou jakýmsi kusem úředního papíru. Ten neznámý počítačový nadšenec mu opravdu poslal 1200 korun českých. To mě donutilo přemýšlet nad tím,proč vlastně chodit na brigády,když to jde vyřešit zábavnou a nenásilnou formou. Zavřu se do pokoje s jídlem na 14 dní,bažantem, párem mokrých ručníků, a budu hrát WoW, třeba si vydělám na další datadisk.

Tereza Janů

Struktura digitálního portfolia

Návrh struktury Digifolia si můžete prohlédnout zde.

Mějte, prosím, na paměti, že tato struktura byla definována pro povolání učitele. Profese publicisty bude pravděpodobně vyžadovat jisté úpravy, které budou zcela ve Vaší režii.

Březinová a Rous z kola ven

„Když vypadneme dřív, nezblázním se z toho“ nechal se na začátku soutěže slyšet Daniel Rous v rozhovoru pro Českou televizi. To ovšem ještě netušil, že to bude spíš dříve, než později.
7. listopadu v osm hodin se totiž na ČT1 odehrálo druhé kolo soutěže Duety… Když hvězdy zpívají. Bylo to zároveň poprvé, co měli možnost hlasovat i diváci a zatímco se v tomto díle utkalo ještě všech osm soutěžních párů, příští týden už bude o jeden méně.
Soutěž, která navazuje na úspěch StarDance, odstartovala minulý týden. Stanulo v ní proti sobě osm profesionálních muzikantů a osm známých osobností proti čtveřici porotců. O osudu soutěžících ale od 7. listopadu nerozhoduje pouze hodnocení poroty, ale i hlasy diváků. Prvními vypadnuvšími se tak stali dabér Daniel Rous, hlas Rosse Gellera ze seriálu Přátelé, a zpěvačka Marcela Březinová.
Žánrem večera byl soul, což rozhodně není látka pro každého, ale Rous a Březinová se ho odvážně zhostili a zazpívali píseň Hold on I´m coming skladatelské dvojice Sam & Dave. Přestože šlo podle ohlasů diváků na webu ČT o pravděpodobně nejlepší výkon večera, porota jejich společný výstup ocenila pouze 21 body a ani smskové hlasování na postup do dalšího kola to nestačilo.
„Většinu textů máme v angličtině, která je pro mne trochu problematická,“ řekl Rous pro Českou televizi a právě anglickou výslovnost mu porota, stejně jako v předchozím kole, vytýkala nejvíce. Marcela Březinová se svého partnera rázně zastala a je otázkou, zda i tato poznámka nebyla důvodem pro tak nízký počet bodů. Přestože se porotě jejich společný zpěv poměrně zamlouval, jejich hodnocení bylo nakonec průměrné. Vpurnost se zkrátka nevyplácí.
Druhé kolo Duetů tedy máme za sebou a soutěž je o jeden pár lehčí. Uvidíme, jak se se svým úkolem poperou zbývající soutěžící, další kolo je čeká netradičně v neděli 15. listopadu.