Proč nejsou Izraelské tance známé?

Izraelské lidové tance všeobecně vynikají svým mnohostranným přínosem. Jsou příležitostí pro tělesné vyžití, procvičení paměti, ale také přirozeným způsobem, jak se seznámit s židovskou hudbou a skrze texty písní také s tradicemi a zvyky. Ale proč je tedy tak málo známe?

Podle mého názoru jsou u nás Izraelské tance neznáme kvůli totalitě, která u nás působila dost dlouho, je to jako s ostatními věcmi co ve světě dávno a dobře fungují, ale my v Čechách to teprve objevujeme. Setkala jsem se z mnoha lidmi, kteří když slyšeli tancování tak o tom nechtěli nic slyšet, většinou lidi říkají, že jsou polena, že by to nezvládli a ani to nezkusí. A někteří to zkusí, i protože se jim líbí muzika, ale nemají moc trpělivosti, protože u izraelských tanců, když je někdo začátečník tak se cítí jako blbec, že mu to vůbec nejde, ale paradoxně tohle pomůže k tomu, aby už nebyl začátečník, ale jenom když bud mít trpělivost a bude pilně cvičit, takže podle mého názoru my Češi nemáme moc trpělivosti, ale jsou samozřejmě výjimky a díky těm výjimkám můžeme mít v Čechách Izraelské tance.

Mně se zdá, že v jiných zemích se více o Izraelské tance zajímají než u nás, ale to je také dané tím, že u nás se teprve začínají rozšiřovat a v jiných zemích už to znají několik let a už se v tom stačili zdokonalit a chtěli se zdokonalit, to je taky důležité. A možná je ještě u nás problém v tom,že u nás je jedna taneční skupina která tancuje už několik let, ale ta se spokojuje s tím, kdo přijede na již zmiňovaný MACHOL a kdo přijde na jejich pravidelné tancování v Praze. Já si myslím, že není špatný nápad rozšířit izraelské tance po České republice. Dnes existuje více menších tanečních skupin nejen v Praze, ale i v jiných městech jako například v Ústí nad labem nebo Litoměřicích.

V současné době se již podnikají první kroky k oslovení široké veřejnosti v podobě krátkých víkendových seminářů, zatím tedy jen s českými učiteli. Do budoucna se plánují i častější semináře se zahraničními choreografy.

Taneční seminář MACHOL Čechia

"Machol " znamená v překladu do češtiny " tanec " a tento seminář se celým názvem jmenuje Machol Čechia.

MACHOL Čechia je mezinárodní seminář Izraelských lidových tanců s učitelem z Izraele. Je výjimečný rodinnou atmosférou, která je zachována také díky omezení počtu účastníků na 70 - 90. To umožňuje přítomným se mezi sebou lépe poznat. Cílem je přivést k sobě lidi z různých zemí, s židovským původem i bez něj, mladé a starší a pomocí tance vytvořit možnost se poznat a porozumět si mezi sebou. Rovněž je důležité mít legraci a užít si společně stráveného času a to je také důvod, proč si zvou opravdu kvalitní a profesionální učitele.

Je to také výborná příležitost se naučit nové tance, které se tancují v Izraeli a procvičit si tak svoje taneční dovednosti a pamět. Z každého semináře, ne jenom z Macholu Čechia, je natočené DVD s učenými tanci na semináři a k tomu i muzikou na CD.

Hlavním učitelem je Boaz Cohen z Jeruzaléma. S Izraelskými lidovými tanci se seznámil v době středoškolských studií. Vysokoškolský titul obdržel v oboru Mezinárodních vztahů a Jihoamerických studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Od roku 1987 vede Boaz kurzy Izraelských tanců pro děti i dospělé především ale nejenom v Jeruzalémě. Pro začátečníky je učitelem Boazova žena Šlomit.

MACHOL Čechia se v posledních deseti letech konal v pohodové atmosféře CHKO Železných hor - na břehu Sečské přehrady.

Israeli dance

Izraelské tance jsou na první pohled živelnou směsí komplikovaných kroků a pohybů. Ve skutečnosti v nich lze ale odlišit několik různých stylů, které jsou důsledkem jejich rozdílného kulturního a etnického původu. Izraelci chtěli tancem vyjádřit svou radost z osidlování a zušlechťování zaslíbené země a z pospolitosti. Tak vznikl specifický druh tance, tzv. Hora, která se tančí v kruhu a tanečníci se drží za ruce či za ramena. Hora bývá často označována za izraelský národní tanec.
O něco později silně ovlivnila izraelské tance vlna přistěhovalců z Jemenu a vnesla do nich specifické plynulé a houpavé pohyby, kroky (tzv: jamanit, jemenait) a zvláště líbeznou orientální hudbu.
Dále patří ke specifickým stylům izraelského tance Debka, vycházející z tanců arabského etnika. Je charakteristická náročnými malými pohyby nohou podupávajících do rytmu arabských bubínků.
V prvních tancích si tak přistěhovalci připomínaly staré židovské tradice, např. tancem Od nashuva el nigun atik (Navraťme se ke staré melodii) či tancem Tzadik ketamar jifrach (Spravedlivý muž poroste jako palma).
Izraelské lidové tance začaly vznikat na konci dvacátého století, kdy do tehdejší Palestiny přicházelo větší množství židovských přistěhovalců. Ti pocházeli z různých koutů světa a přinesli si s sebou specifické zvyky, vkus, hudbu a kulturní prvky. První tance předchůdců dnešního izraelského národa tak vznikaly např. jako variace na polku, mazurku či krakoviak. Krom těchto "diasporních" vlivů se však brzy projevil velký zájem o kulturu Orientu, zvláště pak kulturu sousedních etnik (arabů a beduínů). V tancích se však také odrážejí tradice židovského tance začínající už v Bibli, etnické tradice, židovské svátky, krajina Izraele a dokonce i hodnoty a životní styl izraelského národa.
V roce 1944 byl v kibucu Dalia zorganizován první festival Izraelských lidových tanců. V té době byly tance již populární a choreografové začali na základě vzorů (židovské tance při různých oslavách i tance či kroky okolních etnik či kultur v Diaspoře) vymýšlet tance, ke kterým muzikanti skládali hudbu a texty. Tanec, hudba i text vždy v souladu vypovídaly stejný příběh. Později byla založena organizace lidových tanců a ty se staly masovou záležitostí.
Od roku 1988 je ve městě Karmiel, které se nalézá v oblasti střední Galilee, pořádán třídenní mezinárodní festival lidových tanců, kterého se účastní skupiny i jednotlivci z Izraele i celého světa.
Izraelské lidové tance se, zřejmě díky své historii, od lidových tanců jiných národů značně liší. I dnes jsou stále živé, neustrnuly a nadále se vyvíjejí, v Izraeli vznikají nové takřka každý den. Mnoho lidí si v současnosti chodí zatančit nejen v Izraeli, ale také v Diaspoře, do které se zpětně nová izraelská kultura v podobě tanců vrátila. Téměř v každém větším městě nejen západního světa dnes existuje skupina lidí tancující Izraelské lidové tance. Praha a Ústí nad labem, naštěstí, není výjimkou.