Tak a je to za mnou..Ale teda byly to nervy, to vám povim..V divadle už jsme jako vystupující museli být v půl páte, ato samotné představení začínalo až v sedm hodin večer..a my přišli na řadu až kolem půl deváté..Prostorové zkoušky bez obecenstva proběhly v klídku, trenér Viktor sice málem vyletěl z kůže, protože mu tam pořád něconevycházelo, ale já si to náramně užívala..Jenže pak přišla, sedmá hodina, nakupili se lidi, včetně pozorovatelů, kteří si přišli vychutnant vyloženě mě a můj úsměv pomalu opadal..A nadešel náš čas..Zavřela sem oči, vběhla na jeviště, a začala..ani nevim, jak se to stalo a byl konec..věřte nebo ne, když jsou nervy, tak všechno hrozně rychle utíká..
Po vystoupení jsem sklidila pochvalu od rodičů i od přítele jeho tatínka, takže jsem se mohla jít spokojeně navečeřet:)Byl to fajn večer, i¨když si stále myslím, že jsme to mohla zatančit o něco lépe..tak třeba v květnu při dalším vystoupení..zatim pa
Díky za osobní zážitek, přeji Vám, ať se co nejdříve otrkáte a celé vystoupení umíte jen vychutnat.
OdpovědětVymazatPozor na překlepy a interpunkci!
Joo, tak tohle moc dobře znám. Vždycky když jsem měla jít na jeviště, tak si mi celá choreografie vykouřila z hlavy. Pak jsem tam ale vlítla a všechno naskočilo. A když bylo po všem, tak jsem si akorát říkala: ,,Jééé, škoda, že už je konec." :-)
OdpovědětVymazat